Se zakoupenými lístky v ruce přešlapuji na místě před bránou zmenšeného světa zvířat. Hned za ní mi začíná tělem proudit na místo krve řeka představivosti a touhy jít dál a dál.

Každé zvíře má jinou fantazii, kterou se snaží ukázat. Okouzlující páv, stojící přímo přede mnou, září všemi barvami připomínajícími duhu na nebi. Skákající klokani se ani na moment nezastaví a občas z blízkosti, ve které k nám byli, běhal mráz po zádech. A král všech zvířat? Ten ukazuje, že mu to tu vše patří. Pouze nečekaný pohled z očí do očí s krokodýlem mi málem zastavil srdce, ale nakonec se ukázalo, že strach je zbytečný.

Výletní středu jsme zakončili výstupem na rozhlednu, výstup byl děsivý a mé tělo odmítalo stoupat výš a výš, ale nádherný výhled za tu námahu stál. Den se opravdu vydařil a už nás čekala další nekonečná cesta zpátky domů. Ta nečekaně utekla jako voda a vyčerpáním jsem padla na postel.

Studentka z G1