SOŠ a SOU Polička 4. 11. – Prostředí klidné a tvořivé atmosféry souvisí vždy s těmi, kteří se na něm podílejí. Spojíme-li lákavé téma se zvídavostí studentů, nadšením, znalostmi a zkušenostmi lektora, dostaví se efektivní výsledek v podobě zvýšeného studentského zájmu, chuti rozvíjet svůj potenciál v oblasti teorie a praxe. Získání potřebného certifikátu je už pak téměř maličkostí. Učit se něco, co vás baví, jde totiž mnohem snáze, než když se učíte, protože musíte. A právě takový je kurz Teatender.
Pokud jste 3. a 4. listopadu měli možnost nahlédnout do netypicky upravené učebny č. 44, hned na jejím prahu si vás získala omamná vůně čaje, příjemná hudební kulisa a všudypřítomný klid. Spatřili jste studenty, jak s trpělivým klidem míchají „teatenderovské lektvary“, sledují strukturu čajových lístků, s posvátnou úctou prostírají dekoraci pod různorodé šálky a konvice. Jsou zcela pohlceni čajovým obřadem, kterým je provází maestro Jiří Boháč. Nejprve studentům v podnětném prostoru odprezentuje teorii a postupně je individuálně i po skupinkách seznamuje s praktickou stránkou teatenderovství, dozvědí se vše, co je o čaji zajímá, vědí, jak mají přichystat čaj, do kterých publikací o čaji se dříve či později začíst, kterou čajovnu nebo který festival navštívit, jak v životě zpomalit, naučit se naslouchat a život vychutnávat po malých doušcích…
Mohli jste se projít po „třídní čajovně“, aniž by si vás někdo všiml, studenti zkrátka vnímali ponoření do „zeleného světa“ natolik, až jste dokonce nabývali dojmu, že jste nevhodnými návštěvníky, tak moc jste nechtěli rušit sváteční náladu, která zde panovala. „Sváteční chvíle si žádá i sváteční čaj,“ jak nám zasvěceně vypráví mentor kurzu, „oním čajem je Gyokuro – japonský zelený čaj,“ pokračuje pan Jiří Boháč a dodává, „chystá se pro výjimečné hosty, také se servíruje při obchodních schůzkách, kdy se uzavírají velké kontrakty. Má výraznou sytou chuť, dá se přirovnat k mořské řase. Pro všední okamžiky je pak vhodnější Sencha,“ pokračuje ve vyprávění o své cestě k čaji.
Ta začala čajovnou, kterou u sebe doma ve svých 16 či 17 letech založil, dle svých slov byl vždy hyperaktivní a bavilo ho více vařit čaj pro druhé, a tak pro své kamarády vytvářel čajové obřady s povídáním. Takže po škole místo návštěvy putyky vyrazila parta mladých filosofovat na soukromé pití čaje. Jeho putování ke kořenům teatenderovství si prošlo i sebepoznáním a zásadní změnou životního stylu, čajová terapie přivedla pana Jiřího Boháče (původně „ajťáka“) až sem. K oblíbené profesi, v níž poznatky rád předává mladým lidem, poštěstilo se mu mít koníček jako povolání.
Naší škole se pro změnu poštěstilo spojit své vzdělávání s tímto čajovým mágem, který je na studenty SOŠ a SOU Polička právem hrdý. Jsou zvídaví a na poli teatenderů úspěšní a oblíbení. Ne každá škola chtěla výše uvedený kurz přivítat ve svém pravidelném vzdělávání, pedagogové byli skeptičtí, ne však ti naši. Tady čaj dostal směle zelenou a volba byla více než správná. Děkujme tedy mistrům odborného výcviku za kreativní nápady a odvahu, kterými vedou SOŠ a SOU Polička v gastronomii k těm správným lidem a výzvám.
Jitka Boháčová, SOŠ a SOU Polička
